Historie BeMama a Luci

Mgr. Lucie Mistoler – spoluzakladatelka Spolku BeMama

leden 2019 – Jak to tedy s Luckou, BeMama a Basta Fidli! je?

Jsem maminkou dvou malých princezniček plných života a energie, které mi dávají někdy pěkně zabrat. Simča, ta starší, vydá dle vychovatelů ve školce (a nejen jich) za dvě až tři děti, a tak narození juniorky Darinky už pro nás nebylo takovou změnou :-). Počátek mateřské byl pro mne vlastně ŠOK. Ne z toho, že je nás o jednoho víc, ale z toho, že mám pocit „že ztrácím sebe sama“. Předtím jsem totiž byla maximálně vytíženou manažerkou výzkumu trhu na overtime 🙂 (nutno dodat, že spokojenou – ta práce mne prostě bavila a baví) a najednou jsem byla „jen“ na mateřské.

Vydala jsem se na cestu, co mi pomůže naplnit mé „já“. Vedla přes Strollering®, žádosti o granty, pořádání fitness akcí, další vzdělávání ….. A najednou jsem cítila, že se mé „já“ začíná plnit a že je bohatší. A to také díky lidem, které potkávám. Takové, které mi jsou podobní, co mě doplňují  nebo dokonce i díky těm, se kterými nejsem na stejné vlně :-).

Díky Nikče a Terce, které sice již projekt BeMama opustily, ale kterým ze srdce děkuji za jejich enthusiasmus a chuť do toho jít, se podařilo tento projekt rozjet. Tenkrát bych si sama ještě netroufla :-). TAKŽE DÍKY MOC! :-*

Na cestě s BeMama se postupně kristalizuje to, co mne  opravdu baví. Vždycky jsem chtěla pomáhat, ale tak nějak jsem nevěděla, kam se pořádně vrtnout. Ale vše, co jsem se dodnes naučila, mne posunulo dál a já se ráda učím i nadále, protože jsem zvědavá, kam mne to všechno jednou dostane. To, co mne dostává dál, jsou i moje osobní zkušenosti, které ne vždy byly růžové, ale o kterých již nyní vím, že se děly právě proto, abych je „dnes“ pochopila.

Celý můj (nejen osobní) příběh je prý o napsání knihy a úzce souvisí s tím, co dělám a kde jsem – ne jeden člověk, kamarádka, klient, spolupracovník a mnoho dalších, mne k tomu pobízí, protože jim přijde zajímavý. Tak uvidíme…

V celku bych to prozatím shrnulave zkratce takto: 

  • Vždy jsem měla ráda pohyb a zajímal mne vyvážený životní styl (zdravý, ale také s trochou neřesti).
  • Vždy jsem měla ráda komunikaci s lidmi, povídat si s nimi, naslouchat jim, předávat zkušenosti.
  • Vždy jsem chtěla „nějak“ pomáhat a tvořit. 
  • Vždy jsem byla zvídavá a taková ta „naučím se a udělám si sama“.

Zažila jsem (snad jako každý) nejen pracovní, ale také soukromé pády, přičemž nejhlubší se odehrával tak před sedmi lety, kdy jsme se s manželem snažili (jako mnoho mladých párů dnes) o miminko…nešlo to… a dva roky hormonálního, genetického, emočně labilního a stresového martýria vyústilo v diagnózu: „sterilní“. WTF? Jen proto, že se nevědělo, kde je problém? Tenkrát to byla opravdu poslední kapka, kdy jsem si řekla, A DOST! 

A opět ve zkratce:

  • Vykašlala jsem se na to, spolehla se jen na sebe a pár „babských rad“. Koupili jsme psa, začala jsem cvičit mojžíšovku (to je dost zásadní :-)), pila kontryhel a další bylinné odvary, soustředila se na něco jiného….. A šup byla jsem hned v tom…. A dál ten příběh měl rychlý sešup. První dcera Simonka, druhá dcera Darinka. Mezitím ve mě uzrával ten pocit „jak je to možné, že jsem sterilní a mám úplně normálně dvě dcery“? Nechci se rouhat ani nechci věc zlehčovat – jsou páry, které mají opravdu nějaký problém. Ale my ne, u nás se jen nevědlo.

  • Jak jsem šla svou mateřskou cestou, začala jsem se více zajímat o zdravý sport, pohyb, jak vše v těle funguje a proč, jakto, že jsem nakonec úplně normálně otěhotněla???? A začalo mi docházet, že jedno souvisí s druhým – je to celek z malých částí, který funguje v součinnosti. Každý samostatně nikoliv, nedokáže tolik jako celek, a celek neumí fungovat, když nějaká část není funkční – byť je sebemenší. Má to smysl a také to má souvisloti :-). Nikdy se díky své povaze neoznačím za experta (pracuji na tom 🙂 ), ale vím víc, než někteří ostatní, znám souvislosti a možné příčiny. Tak proč se nepodělit o svou zkušenost a nestavět na ní.

Otěhotnět pod taktovkou mediků (inseminace, IVF…) jsem nemohla protože, a opět ve zkratce: 

  • Jsem měla menstruační cyklus delší než 28 dní (a všechny ty medicínské postupy počítají s cyklem klasickým – vzhledem k tomu, že si kolikrát musíte píchat injekce do břicha skoro na minuty, je logické, že když není moje tělo přirozeně připravené, tak ho prostě nepřinutíte – jakože ovulace 16. den dle tabulek, ale pro mne reálně 25. den).

  • Jsem měla zablokované pánevní dno, protože jsem v 15 letech blbla na valníku a při seskoku z něj jsem dostala ojí takovou ránu do kostrče, že jsem nemohla skoro 3 dny chodit (a nikomu jsem to tenkrát neřekla). 

Prozatím v těchto dvou bodech vidím zásadní vyústění diagnózy „sterilní“. Možná budete říkat, že jsem byla ve stresu – ano, kdo ne. Nejvíce odstresovat mne naučily (i když asi ne úplně) ty moje dvě cácory. Ale zpět….. to hlavní, k čemu nyní směřuji, po tolika řádcích je (a zase ve zkratce:-)): poslouchat své tělo, hledat souvislosti ve vašem ne/funkčním těle, chovat se k němu hezky a dopřát mu zdravý pohyb, pracovat na něm (odmění se vám :-)), má to smysl a já v tom vidím také smysl. Proto se dnes chci věnovat cvičení, zdravému cvičení, ke kterému patří také cvičení po porodu. Mám vlastní zkušenost na sobě – při cvičení PD a diastázy a dalších přidružených cvičení (i mezi jednotlivými těhotenstvími) se mi mimo jiné: 

  • „narovnala“ kostrč
  • vzpřímil postoj
  • zvýšila klenba chodidla (předtím jsem měla nehorázně ploché nohy)
  • zúžil pas o 7 cm
  • v neposlední řadě, kromě zvýšení sexuálního prožitku, také usnadnilo vyměšování
  • a také mi začali lidé říkat, že jsem „zhubla“, vypadám lépe …no kdo by to nechtěl slyšet, že?

A zde se moje cesta vlastně „rozdvojuje“ a vím, že nyní sedím na dvou židlích a nevím, na které ve finále zůstanu – tak mi to snad odpustíte (?), však člověk se stále vyvíjí. Takže v tuto chvíli je to takto:-):

  1. Na jednu stranu se sebevzdělávám dál a předávám zkušenosti z (nejen) poporodního ale hlavně zdravého cvičení, které má smysl a čím dříve začne, tím lépe!!! Například už i od toho, jaký vybíráme kočárek pro miminko :-).
  2. A do toho vedu vzdělávací a zájmové centrum Basta Fidli!, které pomohlo BeMama spoluzaložit, a kde může díky tomu působit s jeho veškerými aktivitami, které se, díky bohu – rozšiřují. Znamená to pro mne neustálou komunikaci zejména s klienty, se soukromým sektorem, snažit se získat dotace, lektory, vytvářet web, FB a celé prom a mnoho dalšího….stále při mateřské a stále mne to baví :-)).

Ale stále platí toto – chci mít kolem sebe lidi, kteří mají stejné smýšlení, kterým jde také o zdravý pohyb. A to nejen po porodu, ale už od raného dětství. Chci mít kolem sebe inspirativní lidi, kteří mne obohatí. Chci pomáhat a předávat to, o čem si myslím, že má smysl.

Pro ty, které by snad zajímalo moje vzdělání a kurzy, na které mám opravdu papír :-): 

  • sociologie na FF UK 
  • akreditovanou licenci MŠMT Fitness instruktora
  • licenci Strolleringu®
  • certifikát specializovaného kurzu „Jak cvičit s těhotnými“ (FISAF)
  • Core, dech a diastáza (IQ pohyb akademie)
  • Pánevní dno  (IQ Pohyb akademie) 
  • Zdravá vs. bolavá záda (IQ pohyb akademie)